Jak je to prosté,
vybírat slova z hutné prsti.
Ta s malou vadou za hlavu házet.
Jak staré kosti.
Však když uprostřed stojím šedých skal
a v kamení hrabu sám a sám.
Za myšlenku, za cit, bych svoji duši dal.
Nebo aspoň bych jej v dlaních jak ptáčka něžně kolíbal.