Předchozí | Následující
#388

Labutě táhnou,
labutě táhnou k jihu.

A já tu stojím a čekám,
jestli neopatrně
neusednou vedle mne.

Abych jim zlatou oprátku na krk dal.
Do snů jak do smrtí
se s nimi v pouť vydal.

Labutě usedly,
labutě usedly vedle mne.