a duch když rozlétne se
když rozepne svá křídla přes půl oblohy
neví najednou kam sednout
kam se vydat kde občerstvit
omámem širými obzory
snad dál by raději
válel se v blátě
byl vepřem u kůlny
s ohnilou střechou
ó dej
ať nezaleknu se dálek
do kterých smím jen bosý vstoupit