V nehlídané ohradě
uprostřed města
se pase houf oveček.

Říkáš mi: „Podívej na jejich kopýtka, jsou zlatá!“
Beru tě za ruku,
jako ovčí rouno teplou.

Znovu zmlkneš. V očích ti čtu,
že na něj stejně myslíš.
Sype se ti z očí smutný sníh.