den po dni nás sešívám - 
rybářským vlascem a drobným háčkem - 
dírky v kůžích 
se vytahují do rozměru knoflíku
ustupují vnějšímu větru
který zebe do kostí - 

když rozevřu dlaň mohl bych do ní schovat tvůj prs - 
jakmile se však zvedne vítr 
jen uhneš očima 
a stín přede mnou jednoduše uskočí - 

děláš to tak od nepaměti
zeptám se tě proč
a chceš dolít červeného vína - 

když mlčím
mlčíš se mnou
jsi na dosah - 

bílá mlha
která se dnes všude rozlézá
zahaluje tvoje ohanbí - 
tvoje prsty mě však hledají - 
potkávají se v bodech totálního vyčerpání - 
svými boky mi připomínáš starou kolébku -