#2717

To dělo se za slunečního světla,
  cokoliv co jsem řekl,
     znělo prázdně.

Otočena jsi byla tváří k oknu,
    stín sahal po špičkách
          mých bot.

Zvedla jsi ruku,
     stín mne pohladil,
         utichnul i zvuk hodin na stěně.