V zemi na kraji Země
jsem se procházel.
Růžové kvítky tam padaly
přes okraj na záda šedých slonů jako vodopád.
V nekonečných mořích se topily,
aby znovu na druhé straně
se z nich staly mladé keře růží,
které někdo za tisíc let utrhne
a vetkne do klopy, nebo věnuje krásné Élektře jako večerní rukypolíbení.