#1886

Ten dlouhý a hranatý
se právě otočil.
Zakulacený a měkký
vzlyká, zabořený do polštáře.

Mlčí oba. Každý jinak.
Cesta vedoucí odněkud někam.
Cesta vedoucí odněkud nikam.
Kam teď, když někdy je právě.

Klapnutí dveří. Z obou stran bílých.
Kašlání bot,
na chodníku, v loužičce krve, koupající se pelikán.

Poděl se o radost...