#1850

Voda vykasaná, napnutá,
luku podobná.
A má milá na kolenou
sukni hrnutou
by se nesmočila.

Zezadu chytil ji vítr
za vlasy, za kopretinu v nich.
Korunka zlatá
pozdního byla léta.

Přijít, bych ji nesplašil.
Jak pod kamenem rybku.
Dost jsem se nadíval,
když po půl stehen
byla v pěně na kolenou.

Vrby se rozšuměly
milá mlčí
věnec na vodě.
Jako vrbka smuteční.

Poděl se o radost...