Nénie
JR
Kolem hrobů,
vedou
cestičky bílé
i koníčka bílého
vedou, vedou ho, vedou
dokola ho vedou.
Vedou ve Věčnost.
DM
Najednou je pryč
víš, že se nevrátí.
Rtěnka na umyvadle
přestane dávat smysl.
Věci, které nikomu nepatří,
mohou vklidu zemřít.
Pro ně, nikdo plakat nebude.
Snad jen na chvíli
ponoří se
do vody ledové jako smrt.
Aby podala pomocnou ruku,
až půjdu i já nejinou cestou
kolem božích muk.
Ano, mosazné trouby budou hrát
Možná spíš k posměchu.
Ona po levici v plášti z jarních luk.
… a nikdo tu mrtvou neobrátil.
Jinak by totiž každý musel říct,
„Podívej, už jí rostou křídla.“