Štěrbina mezi skříní
a půlnoční tapetou
otevírá ústa
včerejšího rána.
Vzpomínka na severní cesty,
na černé brázdy v bílém ledu
namířené k ostrovům za horizontem.
Kdysi jsem se bál stínů schovaných pod lavicí.
Připomínaly mi honící psy.
Dnes už se bojím jen hořícího Slunce.