Předchozí | Následující
#1553

Zlaté kruhy v obilí
po všech těch slovech stočených.
Slovech jako bolí, opustit, navždy, čí.
Už aby bylo po senoseči.
A slámu dát kravám.
Aby ji rozdupaly v prach.
Nebo spálit. A pak, na strništi, společně zapomenout.