A teď, ti fouknu do očí
pampeliščí pápěří.
Tři, dva, jedna, teď, …
Dvěstě dvacet pět.
Ješte patnáct jich na hlavičce zbývá.
Ale co potom; zelená nožička se kývá.
Co prostě pak?
A teď, ti fouknu do očí
pampeliščí pápěří.
Tři, dva, jedna, teď, …
Dvěstě dvacet pět.
Ješte patnáct jich na hlavičce zbývá.
Ale co potom; zelená nožička se kývá.
Co prostě pak?