Tato báseň bude se mi podobat.
Neviditelné čáry slov
vyryté do skla.
Deska postavená mezi paprsek a oko.
Polovina cesty ze světla do tmy.
Roztavený písek bez příměsi hlíny.
Veliké dada
náhodně skládané
z drobných kousků křemene.
Poslední sklenka absintu v půlnoční Paříži.
Sešmajdané boty pečlivě vyrovnané za dveřmi.