#1349

Kdysi jsem vymačkal šťávu z moruší.
Z bílých a rudých.
Sklenice bílých
měla barvu horského křišťálu.
Sklenice rudých
byla hrstí rubínů.

Dnes při západu Slunce jsem si vzpomněl.
Když se obě sklenice přelévaly
přes kopce
měrou vrchovatou.