Na plese
Bosé vstupují do našich snů.
Uhel nestačí k načrtnutí jejich postavy.
V jemných punčochách stoupají na stoly,
tančí mezi sklenicemi.
Otáčí se pomalu,
aby vše bylo povšimnuto.
Ano, občas se to stane,
pak ale,
přijde brzké ráno
a bolení hlavy.
Odejděte tedy,
pramen vlasů však,
zanechte na mém polštáři.
Věčnou vzpomínku na dnešní noc.
……
Nudím se asi,
mezi dívčími vlasy.
Mezi páry nohou,
které vedou
proklatě vysoko.
……..
Bože, těch úsměvů,
těch přimhouřenych očí
a všechny patří
jiným.