Tak je tu máme zase, Velikonoce. A měl bych spíš napsat Velikonoce západního křesťanství, protože data Velikonoc máme vlastně trojí. Židovský Pesach, Velikonoce církve západní a Velikonoce církve pravoslavné.
Židovské "velikonoce", tedy svátek Pesach se v Izraeli slaví 15.-21. Nissanu (3Moj 23). Slovo Nissan znamená "První ovoce", ale také "Zázrak" nebo lépe "Zázrak všech zázraků" a je prvním měsícem židovského náboženského kalendáře, jako připomenutí východu z Egypta a zbavení se otroctví.
Protože židovský kalendář je lunisolární – měsíce jsou počítány nejen podle Slunce, ale také měsíčních fází, začátky měsíců se nekryjí s naším gregoriánským kalendářem. Židovský nepřestupný rok může mít od 353 do 355 dní. Přestupný rok, protože se každé dva až tři roky vkládá na jeho konec třicetidenní měsíc Adar, pak o dalších třicet dní více. Rok 2016 je shodou okolností přestupný jak v židovském, tak i gregoriánském kalendáři.
Letos, začíná měsíc Nissan 8. dubna. Pokud k začátku měsíce přičteme již zmiňovaných patnáct dní a posuneme začátky dní na předcházející večer, tak jak je běžné i v křesťanských svátcích, dostaneme začátek Pesachu na 22. dubna večer.
Datum křesťanských Velikonoc západních je také pohyblivé a počítá se jako první neděle po prvním jarním úplňku. Ten může připadnout na data mezi 22. březnem a 25.dubnem. Začátek jara je administrativně definován na 21. března a byl-li by úplněk v neděli, posouvají se Velikonoce až na neděli následující. Letos vychází Slavnost Zmrtvýchvstání Páně na 27. března.
A ještě tu máme pravoslavné Velikonoce. Pravoslavní se řídí Juliánským kalendářem, který se oproti gregoriánskému poněkud opožďuje. V jednadvacátém století o třináct dní. Pravoslavní také zachovávají ustanovení Prvního nicejského koncilu, který stanovuje, že křesťanské Velikonoce se nesmí slavit před židovským svátkem Pesach případně spolu s ním. Proto budou pravoslavní slavit Velikonoce až 1.května na Svátek práce.
Co se však kryje s právě probíhajícím Svatým týdnem, je židovský svátek Purim, který letos začíná 23. března. O tomto svátku se Židé radují a připomínají si nejen statečnost královny Ester, která zachránila perské Židy před totální řešením, jenž plánoval králův ministr Haman, ale děkují také Bohu, že s nimi i v těchto těžkých chvílích byl, ochraňoval je a vedl. Je to čas karnevalů, hraní divadelních her, často s motivy z knihy Ester a dávání si dárků.