Štítek Dialogy

nakrčíš čelo nosobraz plamene v očíchvzdálenost k nim a od nichod malíčku k palci noci

když na chvíli rozostříš oči(to znamená — díváš se za onu věc) zdá se ti,že jsi nalezl zmizelý předobraz světa podobu takovou,jaká by byla,kdybychom se nenarodili

nic naplatkaždá čokoláda má svůj první i druhý koneci ta sebedražšíi ta dubajskái tenhleten Nougat au choix

sluneční kotoučveliký jak tvoje hlavakreslí nad tebou svatozářa přece vím něco jinéhozakrývá mi tě mrak

ruuonnakisto občas tě navštívímna tvém milém místěvždycky jsi byla ta menšíi teď když na tebe padá stín břízy

za tvýma očimajsou ještě druhé očismířené že nevidímoči vidoucí za neviditelný práh

ovíjí se ti kolem nohou úponky přísavníku jsi mohutným stromem zadržuješ vláhu poskytuješ stín

přijdu domů a ty hned spustíšdávám si ruce před obličej chráním si hlavu slova padají na starý koberec mrtví černí ptáci

a: je to fulminantníopravdu fulminantní b: je to flagrantníopravdu flagrantní c: je to impertinentníopravdu impertinentní a tak tam ti tři stália přeřvávali senež je stará Blažková polila vodou od brambor

když se odrazíšletíš opravdu hodně dlouhomizíš mi z dohledu jako pták vodní hladina zůstává prázdným zrcadlemto jedno léto tam