Ale my dva jsme se nikdy nepotkali, TyjináTy, hlavu v oblacích, konečky prstůdotýkala ses jednotlivých stropů nebeJá, ruce od hlíny, v hrubých dlaních popel, hledal jsem, prosíval, nenacházelTy, palci nohou jsibílou vodu čeřila za obaJá, nepotkali jsme se, TyjináI když…
Náhle se mi změní rytmusJítSpátJístNa konci cesty cestaÚlevaŽe právě tak to stačí
někdy je touha většínež může být skutečnostpak to bolí naše cesta do Assisi skončila dřívnež mohla začít
můj milý, byli jsme spolu chvílikdyž naše rty — dva ptáčci — se políbilidnes večer však znovu usínám samabílý kouř nad válečným polemty ležíš v dálce a cesta dokonána
Můj drahý šel už dávno spátjá však musím načesatještě stříbrných hvězd pár do sukníAby až zas se vydá v dáljenom na mě myslívalTak tmavá jsi naše noci poslední
Není snad proplouta nezčeřit hladinuněco jako osvícení?
jen lehcepootočitzub časuzměnit tok řeči zpět do ústbýt hned od začátku moudrýa pokorný
Začátek, prostředek a konec Začátek je polednebzučení much nad hnojem jako by už bylo parné létoa přecevšechno teprve začíná Prostředek Hrnec, měchačky a naběračka si povídají.Je to veselá společnost.A teď, bum.Všichni smíchem popadali na zem.Kocourovi spadnul hrnec na ocas, jaj.Leknul…
sám si tvořím svůj světnevyznám se v něm mám chtít po jinýchaby mě v něm vedli
slavnostní pětiverší slavnostní pětiveršíslavnostní pětiveršíslavnostní pětiveršíslavnostní pětiverší