Moje oči musely vidět
starce s křivýma nohama
a ženy s prsy
vytaženými až k pupku.
Děti, které umíraly dřív
než vzaly do ruky nočního motýla.
Viděl jsem vojáky mladé tak,
že jim vousy nestačily vyrůst.
Všechno bylo šedé
a lidé stáli v zástupu, nekončil před obzorem.
Bylo slyšet duté údery kostí,
zvonění kovu.
Oči, které kdysi měnily barvu
podle roční doby,
měli nyní zapadlé,
připomínaly zralé olivy.
Ti všichni
opakovali slovo, které jsem ještě neznal.
Šel z něj mráz
a při jeho vyslovení se loupala kůže z těla.