Stoupnul bych si na chodník
na tři prsty bych, Helenko, hvízdal,
že jsme svoji.
Však, že chodník, že tu není,
ať v záhoně s mrkví a pivoňkami
ať jiný, ti tu Helčo, stojí.
Že není tu ani záhon,
jen náhon s chladnou vodou.
Bez muže budeš a bez syna, budeš hnedka vdovou.