Na převrácený kočárek v průjezdě,
dopadlo odpolední světlo.
Teď to vidím.
Není zde průjezd
a není zde město.
Na suť kolem,
dopadá tichý déšť,
který se nepokouší
přehlušit oblaka,
ve kterých se skrývá tolik oceli.
Tedy ještě jednou.
V kaluži bláta,
tam kde býval průjezd,
leží kočárek a kdesi v dálce pláče dítě.