#2196

Když probudili jsme se,
každý šel dál svou cestou.

Dal jsem ti dárek;
číšku prudkého jedu.
Vzpomínáš?

/Tacitus/

V tom snu,
přilétali k tobě motýli,
sedali ti na oči a na ramena a kolem krku jsi
měla z nich modré boa.
Když ta šelma vedle tebe,
se nepatrně pohnula,
motýli odlétli.
Jen jeden,
jako prsten,
zůstal na palci tvé pravé nohy.
Stála jsi uprostřed pokoje a říkalas, že sněží.

Poděl se o radost...