#2020

A já jsem ten sníh
celou ji pokrývám.

Tlačím ji k zemi
jak rosničku pod kámen.

Hejno vlasých havranů krouží kolem.
Zem se prohýbá
tou touhou.

Jelení skok,
dva se kácí k zemi.

Pak povoluje
a rozvírá se těžce
jako skála, když skále odpovídá.

Malá smrt, sotva po stůl
jde kolem nás.

Řine se bez přestání.
Ležíme jak huláni v sadu.

Bílá prsa, dvě svítání. Dechem bez sebe.
Tady mě máš. Celou.

Koně ryzí, splavení námahou.
A znova do trysku.

Už nemohu. Směje se mi
oříškovým dechem.

Ukazuje boky jako lub houslí.
Sáhni si a vede ruce. Hraj, tady a tady.
Hraj. Nemohu. A znovu bodá do slabin.

Povětruše. Chce víc.
Znova smrt
malá po stůl. Jde kolem nás.

Rozmáčení jak první sníh
padáme do příkopu.

Jarem nám drnčí zuby.
Čmeláci bzučí. Teprve ráno.
A čas jít spát.

Poděl se o radost...