Předchozí | Následující
#1397

Musel jsem otevřít okno
abych uslyšel ranní zpěv ptáků.
Kdesi jsem totiž
ztratil oči.
Které milovaly záři červánků.
Naštěstí tu
zůstali malí poslové rána.
Prý zůstanou
dokud se nezacelí
po prázdných očích
hluboká rána.