Předchozí | Následující
Zodpovědnost

Na Silvestra se v práci většinou nic neděje a tak mi nevadí, že ho pravidelně trávím právě tam. Dodělám v klidu co je potřeba a jdu domů o něco dříve. Pohoda.

Vyrazil jsem jako každý den, kolem půl sedmé. Bylo ode mne hloupé, že jsem si neuvědomil, že dopravní podnik chápe
Silvestr jako sobotu a ne jako pracovní den. Zahájil jsem proto své ranní bdění s vědomím, že moje linka dnes prostě nejede.

Bylo mínus 7, na brněnské poměry slušná kosa. Nějaký nejbližší spoj měl jet za deset minut. Začínal jsem se těšit do tepla. Tramvaj přijela a zevnitř byla na oknech jinovatka.

K čemu směřuji. V té kruté zimě, 31.12.2015 v 7:00 stála na mostku u řeky Svitavy ona.

Nevím už, jak jsem si ji kdysi pojmenoval. Stála tam v tenkých šedivých teplácích a růžové bundě.

Obličej silně namalovaný, černá tužka na obočí ji obtahovala vytrhané obočí. Vím přesně jak vypadá, potkáváme se často.

Chodila z jedné strany mostku na druhou. Dalo by se říct, šlapala zmrzlý beton.

V té tmě a zimě jsem prostě musel obdivovat její zodpovědný vztah k práci.

Všechno dobré v nadcházejícím roce 2016.