*Člověk! Jeho dny jsou jako tráva, jako polní květ rozkvétá;jen závan po něm přejde a už není,už nikdy jej nepozná místo, kde býval.* ~~~~ *Až závan po mě jednou přejde a s rukama prázdnýma budu stát.Prosím Tě, Pane, započítej,že Aničku Zelinkovou jsem tenkrát zkusil rozesmát.*