#0574

Nezasloužím si pohrdání,
když utápím se v očích tvých.
Vždyť v hloubce té snad zahynul by
i mnohý z jezdců na koních.

Nezasloužím si pohrdání,
však jestli k pohrdnutí jsem.
Snad jen proto, že smilování
má nade mnou Noc a těžký sen.

Nezasloužím si pohrdání,
však jestli pohrdnut jsem již byl.
Kéž kmotřička Smrt zastaví se
na nekonečných tisíc chvil.

Poděl se o radost...