Předchozí | Následující
#562

Víš, chtěl jsem ti říct,
jednou se potkáme.
Přál bych si,
aby to bylo dřív
než někde ve dveřích.

Ale i dveře stačí
a potom
vezmu tě do náručí.
Nebo mi podáš dlaň.
Tak, jako když jsi byl malý. A já už velký.

A potom půjdeme
ztichlými nočními ulicemi.
Budou se na nás sypat velké těžké vločky
a sníh bude skřípat pod nohama.
Půjdeme spolu a budeme si povídat.

Až do věčnosti.