Básník napsal báseň.
Básník přečetl báseň.
Datlové vlevo, zaplácali křídly.
Datlové vpravo, svěsili hlavy.
Jediné, co si všichni pamatovali,
bylo v básni, třikrát vyslovené slovo omega.
Nikdo nevěděl proč,
snad, že se blížilo alikvotnímu zpěvu mongolských šamanů.
Snad, že se zvukem podobalo mantře Óm.
Možná, že tedy toto bylo ono poselství básně.
Ani básník však netušil, že tomu tak je.